Vonička z Čestlic

Dětský folklorní soubor působí při základní škole v Čestlicích (Praha - východ). Vonička zpracovává zejména folklor z oblasti Valašska, ale také Slovenska. V programu souboru jsou zastoupeny typické dětské hry, tradiční lidové zvyky a obyčeje, nejrůznější pracovní náměty a samozřejmě lidové písně a tance. Na vybraných vystoupeních je soubor doprovázen vlastní lidovou muzikou

Sing- und Spielgruppe Hartberg

Soubor pochází z městečka Hartberg, ležícího ve východním Rakousku. Byl založen roku 1953 a od té doby se svým repertoárem navštívil téměř všechny evropské země. Skupina rozvíjí lidové písně, tanec a hudbu své země. Motivem většiny písní je krátký příběh o přírodě, člověku či o lásce. Další písňovou formou je jódlování, původně dorozumívací prostředek mezi pastýři a lesními dělníky, který se později stal součástí lidové kultury. Typickými hudebními nástroji jsou štýrská harmonika, housle a basa. Uslyšíme také "hackbrett", nástroj oblíbený v 18. století. Přes víko je napjato asi 20 strun (pro každý tón dvě i více), které jsou rozeznívány údery paliček. Z hackbrettu se později vyvinul cimbál. Z tanců soubor představí tzv. "landler" nebo pracovní tanec "mühlradl" (mlýnské kolo).

Trachtenverein Floninger Kapfenberg

Rakouský folklorní soubor Trachtenverein Floninger Kapfenberg  reprezentuje štýrskou lidovou kulturu. Motto „soubor pro celou rodinu“  se odráží ve složení jeho členů, tvoří jej dětská skupina, mládežnická a dospělá skupina, hudební skupina  „Floninger Jungmusik“, pěvecký kroužek a velký krojovaný soubor. Pro vystoupení v Praze si připravili několik štýrských a dalších tradičních tanců, ale i působivé mužské tance svého regionu „Plattler“. Dívky jsou oblečené v každodenním bavlněném kroji údolí Mürztalu (údolí řeky Mürz protékající Kapfenbergem), dospělé ženy nosí nedělní kroj z hedvábného brokátu. Při slavnostních průvodech používají staroštýrský kroj se zlatým krajkovým čepcem. Mužský kroj tvoří typické štýrské kožené kalhoty, zelené podkolenky a sametové vesty. K některým tancům patří také zelená kazajka a klobouček. V průvodu uvidíme rovněž kroj arcivévody Johanna se zelenou kazajkou s červeným semišem, klobouk s perem tetřívka a modré podkolenky.

Rakouský folklorní soubor byl založen roku 1949 v městečku Eugendorf u Salcburku. V současnosti má 170 členů, kteří prezentují tradiční kroje a tance regionu Salzburg. Skupina se dělí na mládežnickou část (ca. 30 členů pod 15 let) a taneční skupinu, kterou tvoří přibližně 35 mužů a žen ve věku 15-30 let. Základem repertoáru je mužský tanec Schuhplattler či párové tance, jako např. "Salzburger Almtanz" za doprovodu štýrských akordeonů. D' Vorberger vystupuje celoročně a podílí se na kulturním životě své obce a regionu (církevní svátky, sklizně, stavění májky, slavnost Svatého Jiří, zemské slavnosti v Salzburgu). Pro širokou veřejnost pořádá velmi oblíbené kurzy lidových tanců. Ženský kroj tvoří černý bavlněný kostým s bílou blůzou s krátkými rukávy, rubínově červený hedvábný šátek a zástěra, bílé podkolenky a černé boty. Muži nosí černý klobouk s pérem, zelenou kamizolku, bílou košili, hedvábnou kravatu, černé krátké kožené kalhoty a šle s bílou výšivkou, bílé podkolenky a černé boty.

Aires de mi Tierra

Soubor Aires de Mi Tierra založila Martha Yolanda Villarraga v roce 1995 v Ibagué (Kolumbie). Původní název byl Juventud Folclórica del Tolima. Členy byly děti ve věku 5 až 12 let. Jedná se o amatérský soubor, jehož hlavním cílem je propagovat tradiční hudbu a tance Mexika, Kolumbie a Bolívie. Jeho ředitelka společně s dětmi ze školy Tramuntana nacvičuje v Pont de Molins tradiční kolumbijský tanec. Ke skupině se postupně připojili další tanečníci různého věku a národností, kteří prezentují tance a tradice několika jihoamerických zemí.

Wicket Brood Morris Dance Group

Smíšený lidový soubor Wicket Brood tančí tzv. Border Morris neboli hraniční morris, soubor tanců pocházejících z oblastí podél anglicko-velšské hranice. Původně byly předváděny farmářskými a stavebními dělníky v 17. a 18. století jako přivýdělek v zimním období, kdy nebylo dost práce. Peníze vybírali do klobouku, což bylo posuzováno jako nedovolené žebrání, za které hrozily tvrdé tresty. Aby zakryli svoji identitu, začerňovali si tanečníci tváře uhelným prachem a oblékali se do hadrových kabátů. Kostýmy skupiny vycházejí z tradice hraničního morrisu: fialové, zelené a černé otrhané vesty, černé kalhoty, široké boty a klobouk, samozřejmostí jsou pomalované tváře tanečníků.

Dacre Morris

Dacre Morris je ženský „morris“ soubor se dvěma mužskými hudebníky. Byl založen v roce 1981 v jihovýchodním Londýně. Soubor předvádí tance cotswoldské tradice, pocházející z různých oblastí střední Anglie. „Morris dancing” je lidový anglický tanec s hudebním doprovodem s využitím různých předmětů, jako jsou tyče, meče, dýmky či kapesníky. Kostým souboru tvoří červené šaty, bílá blůza s dlouhými rukávy, zelenými, žlutými a červenými třásněmi a červené boty. Zápěstí a kotníky tanečnic jsou ozdobeny zvonky. 

Kesteven Morris

Další “morris” soubor, pocházející z anglického hrabství Lincolnshire, vznikl již v roce 1976. Mužští členové tančí tradiční „morris dancing“ a tzv. rapper, rychlý tanec s krátkými meči a holemi. Ženy předvádějí tance severozápadní Anglie, při kterých využívají hole, kapesníky a věnce.

Estonský folklorní soubor „Virmalised“ byl založen již před 51 lety a pochází z malého města Poltsamaa, nacházejícího se ve středním Estonsku. Skupina vystupuje v estonském národním kroji, repertoár tvoří estonské lidové i moderní tance.

Folk Dance Group Höbehall (Hobehall)

Estonský folklorní soubor „Hobehall“ vznikl v roce 1995 jako ženská skupina. V roce 2001 přibyli další členové a od té doby je Hobehall smíšeným souborem. Pochází z oblasti Setomaa v jihovýchodní části Estonska. Tanečníci nosí estonské národní kroje a předvádějí tance kraje Setomaa.

Lei Dansaire de Sant Dounat

Soubor pochází z obce Montfort, ležící na jihu Francie, v Provence. Má ca. 40 členů, jejichž cílem je  poznávání a udržování tradic, především jazyka, tanců, zpěvu a krojů Provence z poloviny 19. století. Předvádí tance, jako je rigodon, mazurka, polka, farandole, čtverylka, doprovázené rytmem tradičních nástrojů:  píšťal, tamburín a akordeónů. Krátká píšťala „galoubet“ má pronikavý zvuk a je doprovázena koženým bubínkem. Mužský kostým tvoří lněná nebo konopná košile, vesta, kalhoty s červeným, šedým nebo modrým opaskem a plstěný klobouk. Tanečnice jsou oblečeny v různých krojích reprezentujících tehdejší společenské vrstvy. Venkovanka má spodničku, sukni z hrubého plátna, zástěru, šněrovačku, lněnou nebo konopnou halenku a šátek přes ramena, řemeslnice nosí sukni tkanou z indické bavlny, pod sukní spodničku z kvalitnější zdobené látky, dále zástěru, černou sametovou šněrovačku, bílou halenku, šátek a krajkový čepec. Nejzámožnějsí statkářka nosí šaty s nebo bez zástěry, čepec z bohaté krajky a bílý vyšívaný šátek. Žený mají hlavu pokrytou čepcem či slaměným kloboukem.

Cercle Celtique KOROLL BREIZH

Soubor Le cercle Celtique KOROLL BREIZH (Keltský kroužek “Bretaňský tanec”) se zaměřuje na podporu bretaňské kultury ve všech formách (tanec, hudba, jazyk). Předvádí tance ze všech oblastí Bretaně a pořádá různé kulturní akce, jako jsou festou-noz (bretaňské bály), výstavy, taneční soutěže apod. Kroje jsou inspirovány oděvem z oblasti Quimperu z období kolem roku 1880. Tanečníky doprovází mimo jiné také dva tradiční bretaňské nástroje, skotské dudy a, tzv. bombarda, dechový nástroj. Bombardy nejsou sólovým nástrojem a hraní na ně není jednoduché. Vyžaduje, aby “talabarder” (hráč na bombardu) velmi silně foukal.  Tradičně jsou bombardy doprovázeny malými dudy (tzv. biniou kozh) nebo bretaňskými dudy (tzv. biniou braz), dále flétnou a houslemi, používanými zejména ve východní části Bretaně, kde se mluví místním tradičním románským jazykem gallo.

CERCLE CELTIQUE « AN DROUZ VOR »

Keltská taneční skupina “An Drouz Vor" (v překladu zvuk moře) pochází z historického pobřežního města Port-Louis v Bretani. Vznikla v roce 1994 s cílem zachovat tradiční bretaňské zvyky. Ve svých dynamických vystoupeních spojuje tradiční tance, písně a hudbu, které předvádějí publiku v Bretani i za jejími hranicemi. Kostýmy tanečníků jsou replikami tradičního oděvu, který se nosil v Port-Louis koncem 19. a počátkem 20. století. Divadelní soubor, který tvoří ca. 20 tanečníků a dětská skupina, je doprovázen zpěváky, hudební kapelou a dudáckým triem. Během léta soubor vystupuje na hlavních bretaňských kulturních festivalech (např. Festival Interceltique v Lorientu) i v celém světě. Objevil se rovněž ve francouzské i čínské televizi.

L´ Oulivarello

Francouzský folklorní soubor “L´Oulivarello” byl založen v roce 1979 v Marseille. Jméno souboru pochází z provensálštiny a v překladu znamená “malá česačka oliv”. Kromě tanečních vystoupení se soubor zabývá také dalšími činnostmi, jakou jsou např. kurzy provensálského jazyka či dialektu occitánštiny. Taneční skupina má 30 členů, repertoár tvoří lidové tance, které se tančily ve Francii po roce 1884. Kostýmy jsou původní nebo přesnými kopiemi oděvu měšťanů, řemeslníků, námořníků a rolníků, který se používal v Marseille v první polovině 19. století. Tanečníky doprovázejí hudebníci na tamburíny (bubínky) a typické píšťaly se třemi otvory (galoubet). Pěvecký sbor má 25 členů všech hlasových kategorií, kteří prezentují úpravy lidových písní v provensálštině.

La Capeline de Menton

Soubor založil v roce 1935 básník a historik Louis Moreno s cílem uchovat místní tradice a všechny formy lidového umění. “La Capeline” je název klobouku ze žitné slámy, který nosily ženy jako ochranu před žhavým sluncem. Soubor tvoří smíšený sbor, skupina tanečníků a malý orchestr doprovázející tanečníky hrou na mandolínu, mandolu, kytaru a píšťalu. Repertoár sestává z písní a tanců oblasti Mentonu na francouzské riviéře a básní Louise Morena zhudebněných Angelem Graffionem, které vyprávějí o životě a hospodaření Mentoňanů v 18. a 19. století, zejména o rybolovu, pěstování citrusů, oliv a vinné révy. Kostýmy tvoří autentické kroje různých řemeslných cechů. Tanečnice nosí nedělní šaty květinářek, červeno-bíle pruhované sukně připomínající příslušnost Mentonu k Monackému knížectví (anexe k Francii v roce 1861). Od svého založení se La Capeline de Menton představila ve více než 200 městech ve Francii a v celé Evropě.

Choir of the Nicosia Municipality

Pěvecký sbor města Nicosie byl založen v roce 2004. Jedná se o smíšený sbor. Jeho repertoár zahrnuje díla řeckých skladatelů, tradiční řecké folklorní písně a současné skladby, které zpracovávají tradiční témata. Soubor se účastní řady akcí v Řecku i v zahraničí. Jedná se o nejvýznamnější kulturní těleso v Nicosii, soubor má velkou podporu místní samosprávy. Se skupinou spolupracuje pianistka Maria Sophocleous, manažerem a uměleckým ředitelem je Koulis Theodorou.

Famagusta Municipality Choir

Pěvecký sbor Famagusta Municipality Choir byl založen v roce 1997 Famagužským městským úřadem. Famagusta se nachází na východním pobřeží Kypru. Po turecké invazi v roce 1974 byl úřad přemístěn do řecké části ostrova. V současné době sídlí ve městě Limassol. Hlavním cílem sboru je uchování vzpomínky na své okupované město a jeho propagace. Repertoár souboru zahrnuje široké spektrum klasických, duchovních a jiných skladeb. Sbor má 45 zpěváků a je členem Řecké unie pěveckých sborů. Dirigentem je od roku 2003 Nikos Vichas.

KUD "Fran Galovic" Peterenac

Chorvatský folklorní soubor pochází z Petranecu ležícího v kraji Podravina. Repertoár tvoří písně 20. století vyprávějící o lásce a rituálech s ní spojených, jako jsou námluvy, svatba apod., dále tance oblasti Podravina, především tzv. kolo (kolový tanec) a maďarský čardáš. Při vystoupeních předvádějí členové souboru každodenní život na vesnici a dětské hry 19. století. Hlavním hudebním nástrojem je tambura (tamburica), druh smyčcového nástroje. Hudebníci používají více druhů tamburic, které si sami vyrobili. Ženský kroj má několik částí. Blůza z jemného plátna nebo hedvábí, bohatě zdobená hedvábnými stužkami a krajkami s dlouhými rukávy a vysokým límečkem. Dále černá, modrá nebo hnědá sukně z tenké látky a zástěra „frtunj“ z tmavého hedvábí se stužkami a krajkami. Pod halenkou nosí tanečnice bílé lněné prádlo tzv. „pocuknjenke“, bohatě zdobené různými technikami vyšívání. Vdané ženy mají pokrytou hlavu vlněnými nebo hedvábnými šátky. Mužský kroj tvoří lněná nebo lýková košile „robača“ a kalhoty „štofene lače“.

GREEK CULTURE ASSOCIATION in Haldika - ALONAKI

Řecká kulturní asociace “ALONAKI” vznikla v roce 1985 a pochází z města Chalkida (Halkida), které je centrem řeckého ostrova Eúboja. Cílem souboru je uchování a šíření kulturního dědictví své země. Základem repertoáru jsou tance a kroje různých řeckých regionů, zejména Thrákie, řeckých ostrovů, Epiru a Pontosu.

Municipal Enterprise of Culture - Municipality of Veria

Řecký folklorní soubor pochází z města Veria, které je hlavním centrem regionu Imathia na severu Řecka. Skupina je členem řecké organizace CIOFF a v minulosti se zúčastnila řady evropských folklorních festivalů (Španělsko, Dánsko, Rakousko, Německo, Belgie, Itálie, Maďarsko, Bulharsko, Kypr). Soubor byl založen v roce 1978 a v současnosti má přes 80 stálých členů. Jeho součástí je vlastní tradiční orchestr. Soubor na pražském festivalu představí hudbu, tance a kroje z oblasti centrální Makedonie a Thrákie.

CEGLÉDBERCELI NÉMET NEMZETISÉGI IFJÚSÁGI EGYESÜLET/ Berzeler Ungarndeutscher Jugendverein / Bercel Preservation Society

Maďarský lidový soubor pochází z obce Ceglédbercel (Bercel), která se nachází v regionu Pešť. Soubor prezentuje tance své obce, jako je „bercelská skočná“, „kohoutí tanec“ a  “Jidischi”, původem z Vídně, waltz a polka s místní choreografií.

Sbandieratori e Musici dei Dovara - Gruppo Storico di Isola Dovarese

Italský historický soubor Sbandieratori e Musici dei Dovara pochází z Isola Dovarese, obce ležící  poblíž lombardského města Cremona  v severní Itálii. Byl založen v roce 1984 a na pražském festivalu oslaví 25. výročí své existence. Do Prahy přijede 40 členů souboru, mezi nimi vlajkonoši či vrhači vlajek, bubeníci, tanečníci, kejklíři a pouliční artisté. Svým programem navozují atmosféru šlechtických dvorů, paláců a měst italské renesance 15. století. Kostýmy, hudba i tance, které tvoří překrásnou podívanou, jsou výsledkem intenzivního historického výzkumu a vycházejí z historických pramenů a literatury. Nejdůležitějšími postavami jsou vlajkonoši, kteří doprovázeli středověká vojska v bitvách zvukem bubnů. Jejich hlavním úkolem bylo nést prapor s barvami svého pána, které nesměli za žádných okolností ztratit.

Bal Do Sabre

Folklorní soubor „Bal do Sabre“ pochází z italského města Bagnasco, centra údolí Val Tamaro, které se nachází v regionu Piedmont. „Bal do Sabre“ je současně jméno prastarého baletu, jehož původ sahá do období nadvlády Arabů (Saracénů) této části Itálie v 9. a 10. století. Vypráví starou saracénskou legendu o sedlákovi z Bagnasca, který byl odsouzen k smrti za to, že nechtěl provdat svou dceru saracénskému náčelníkovi. Kořeny legendy i tance samotného jsou však mnohem starší. Vycházejí z předkřesťanských rituálů plodnosti Země. Každá postava má svůj symbolický význam. Tanečníci představují měsíce roku, sedlák symbolizuje Zemi, potulný zpěvák jaro, které přináší po zimě nový život.

Zespół Pieśni i Tańca "Leliwa"

Polský soubor písní a tanců Leliwa z Kulturního centra v Ležajsku vznikl v roce 1989. Skupina má 48 členů rozdělených do 2 oddělení: dětského a mládežnického. Podílí se na kulturním životě města Ležajsk a celého regionu. Za 20 let své existence získal řadu ocenění. Soubor prezentuje polskou kulturu a tradice nejen v Polsku, ale s  velkým úspěchem vystupoval také ve Francii, Maďarsku a Ukrajině. V Praze Leliwa představí polské lidové tance, jako je krakowiak, polonéza s mazurkou, kulowiak s oberkem a lidové písně z oblasti Rzeszówa.

Grupo Folclórico e Etnográfico da Freguesia de Alvega

Folklorní soubor pochází z portugalské oblasti Ribatejo, regionu v minulosti spojeným se zemědělstvím, pastevectvím a rybolovem. Tyto činnosti jsou reflektovány v tancích a písních souboru. Členskou základnu tvoří třicet tanečníků, zpěváků a hudebníků, kteří hrají na tradiční portugalské nástroje, jako je akordeon, reco-reco (nástroj tvořený bambusovou nebo dřevěnou trubkou s vypilovanými zářezy), adufe (druh tamburíny) a triangl. Tance reprezentují různé portugalské oblasti, jako jsou Ribatejo, Beira Baixa a Alentejo. Kroje tvoří oděv, který se oblékal k různým příležitostem: kroj na trh, kroj bohatých lidí, nedělní ženský kroj, svatební kroj. Při skupině působí i dílna lidové tvořivosti, starší ženy opravují kroje a ručně vyrábí tradiční výrobky, které potom prezentují na jarmarcích a lidových slavnostech.

Suramen

Agrupación Folclorica Reino de Castilla

Folklorní společnost byla založena roku 1982 s cílem studovat a popularizovat tradiční tance, hudbu a kroje španělského regionu Kastilie. Soubor má přibližně 40 členů, tvoří jej tanečníci, zpěváci a instrumentální skupina. Repertoár zahrnuje tradiční tance a hudbu, jako je jotas, ligeros, corridos, fandangos, pasodobles. Paso doble, v českém překladu dvojkrok, oslavuje v lidových tancích vítězného toreadora při býčích zápasech. Tanečník představuje toreadora v aréně, jeho partnerka zastupuje toreadorův šátek, býka či toreadorovu přítelkyni. Členové souboru vystupují v několika různých krojích, každý se v minulosti vázal k jiné společenské nebo kulturní události, jako je např.  elegantní kroj pro oslavy, Cerrato a Campos, typický farmářský oděv, horský kroj, který se nosil v severní hornaté části Kastilie, či oděv, ve kterém se putovalo k poutním místům.

Esbart Barkeno - Barcelona

Katalánský folklorní soubor byl založen v městské škole města Barkeno. V roce 1990 se skupina osamostatnila a vznikl tzv. Esbart (název typických tanečních skupin v Katalánsku).  Soubor měl původně jen osm členů, kteří dnes tvoří základ dospělé skupiny. Esbart Barkeno vystupuje na festivalech v Katalánsku a v celém Španělsku, např.  Mostra d'Entitats de la Marina, Festival de la Infancia i de la Joventut de Barcelona, Festival de Dansa de Baga. Tanečníci a hudebníci se nám představí ve dvou typech krojů, z nichž každý charakterizuje jinou sociální třídu. Kroj vyšší třídy je ušit z velmi kvalitních látek, ženský oděv se vyznačuje leskem, mužský je vyroben z jemných látek černé barvy. Druhým typem je pracovní kroj z hrubých látek pestrých barev.

Esbart Dansaire Figueres

Taneční katalánský soubor Esbart Dansaire Figueres byl založen v roce 1990. Tanečníci se již zúčastnili několika festivalů v Evropě (Itálie, Francie, Německo, Belgie). Pravidelně vystupují na kulturních a folklorních akcích po celém Katalánsku a Španělsku. Repertoár tvoří tance z Katalánska, Baleárských ostrovů a Aragonu (např. jota, fandango, marina, sardana). Pro každý z těchto tanců je typický jiný kroj (přímořské oblasti, hornatá krajina) a každý tanec má svůj obsah, který se váže k nějaké činnosti nebo události.

ASSOCIACIO PER LA DANSA ESTUDI FOLK

Associació per la Dansa Estudi Folck vznikla v roce 1992 jako součast střední školy v městečku Manresa. Od roku 2005 funguje jako samostastná folklorní skupina. V Praze vystupují tanečníci různých věkových kategorií, děti od 9-14 let a starší členové ve věkovém rozmezí 15-30 let. Soubor se účastnil několika mezinárodních festivalů: Itálie (Udine-Povolletto a Ara di Tricessimo), Portugalsko (Monforte a Portoalegre), Sardínie (Sennori, Gavoy, Sinnai a Valledoria). Kroje tanečníků se mění podle oblastí, pro které jsou tance typické (horská krajina, moře).

Bastoners de Malla

Katalánský taneční soubor Bastoners de Malla byl založen roku 2004. Předvádí tradiční katalánské tance, tzv. Ball de Bastons. Většina tanečních figur vychází z tradičního zemědělského života a napodobuje činnosti na usedlostech a farmách středního Katalánska. Soubor při tanci využívá hůlky a zvonky, muži vystupují v bílých halenách a kalhotách, červených šerpách, šátcích a páscích se zvonky omotaných kolem nohou. Obuti jsou v tradičních katalánských dřevácích „espardenyes“. Na hlavách nosí středomořské slamáky, v Katalánsku nazývané„palloles“. Ženský kroj tvoří bílé krátké kalhoty,  květované sukně, zástěry a tradiční baletní boty. Na hlavě mají šátky a slamáky. Hudebníci hrají na tradiční píšťalky, tamburíny „flabiol i tambor“a katalánské dudy „Sac de Gemecs“.

Trachtentanzgruppe Baar

Lidový soubor Trachtengruppe Baar pochází ze středního Švýcarska. Tanečníci vystupují v pracovním, nedělním a svátečním kroji oblasti Zug. Repertoár tvoří tance z celého Švýcarska, mezi nimi valčík, mazurka, polka a další. Hudební doprovod zajišťují dva hráči na ruční varhany původem z kantonu Schwyz, hráč na klarinet a basové housle. Festivalu v Praze se zúčastní také dva hráči na alpský roh a dva vlajkonoši. Při slavnostním průvodu Starým Městem se představí rovněž tradiční kravské zvony, které mají hudebníci zavěšené přes ramena na dřevěném vahadle a kožených řemenech. Hudebník za mírného houpání mění zvuk zvonů.

Trachtengruppe Rothenburg

Švýcarský soubor působí již od roku 1947 a pochází z Rothenburgu, předměstí města Lucernu. Členové vystupují v lucernském nedělním a svátečním kroji, repertoár tvoří tance z celého Švýcarska. Od roku 2004 spolupracuje s taneční skupinou Trachtengruppe Rain, se kterou společně vystupuje na pražském festivalu. Hudební doprovod zajišťuje Trachtenmusik Rothenburg, 12-členný dechový orchestr vedený Paulem Elmigerem. Vystoupí i dva hráči na alpský roh, Alois Peter a Urban Ruckli,   a své umění předvede i vlajkonoš Walter Bucher.

Trachtengruppe Giswil

Folklorní krojovaný soubor ze Švýcarska byl založen roku 1932. V současné době ho tvoří 59 aktivních tanečníků a muzikantů, kteří se účastní národních i mezinárodních setkání. V souboru působí taneční choreografové, kteří vytvářejí vlastní tance, např. Hobby-Senn, Regulaschottisch, Trachtächeli a další. Tanečníci jsou doprovázeni hudebními nástroji, jako jsou klarinet, ruční varhany, harmonika,  Schwyzerörgeli (malá švýcarská harmonika) a kontrabas. Vdané ženy se od svobodných dívek liší bílou pokrývkou hlavy. Děvčata nosí vlasy vysoko vyčesané a sepnuté stříbrnou sponou.

Trachtelüüt Willisau

Švýcarský taneční soubor vznikl již v roce 1926 a v současné době má 125 členů. Základem repertoáru jsou tradiční tance středního Švýcarska, ale i další tance jako Seppel, Schächetaler, dör’s Änzi hendere, s’Örgelihuus a Birgels Geburtstag. Tanečníky hudebně doprovází „Änzi Buebe“, na ruční varhany hraje Doris Kurmann. V Praze se skupinou vystupuje také několik členek pěveckého sboru, které si připravily veselý program švýcarských lidových písní. Ženský oděv tvoří lucernský nedělní kroj, jemuž dominuje modrá barva šatů. Mužský kroj charakterizuje modrá kazajka, tzv. Chuteli, černý klobouk a černé kalhoty.